Úvodem - Zpátky z Marsu i s kuframa

No, tak na tenhle návrat z Marsu asi jen tak nezapomenu. Svítí slunko. Supr. Fouká vítr. Supr. A já si táhnu kufr. Supr.
Další Marťan v trapu a tak si to pěkně štráduju za Evčou, která zrovna (po půl roce) zjistila, že živením alkoholika pravděpodobně nedosáhne vrcholu své realizace a nabídla mi střechu nad hlavou a jeho místo v posteli.
Klepu, říkám "čus Bobře", Evča říká "čus Bobře".
"Otevři víno Bobře", Evča říká, "dobře Bobře."
"Bobře, já na ten Mars už seru!" Kufr letí do rohu, špunt z flašky na podlahu a naděje v Marťany do hajzlu.
Po dvou deckách: "Bobře, ja na ty Marťany už seru!"
Po osmi deckách: "Bobře seru na ně!"
Po litru hlásí Evča: "Mrdky! Marnost nad marnost..."
Ale jak to všechno začalo???

Život bez Expanzí nemá smysl!!!

Bez Expanzí nemůžeme žít my, bez Expanzí nemůžete žít vy! Expanze vstávají z mrtvých!

Přestaňte brečet a slyšte: řekli jste nám, že jsme na Marťany moc drsné, řekli jste nám, že chceme šokovat, řekli jste nám, že se pokoušíme o druhého Shakespeara, řekli jste nám, že nevíte, kdo jsme, řekli jste nám, že jsme feministky a že se Marťanům chceme mstít, zbylých 99% řeklo: "Nééé, konec Nééééé!!!!!"

Říkáme Vám: Nééé, konec Néééé!!!!!! Říkáme vám: na Marťany jsme drsné, protože to potřebujou a mají to rádi, chceme šokovat, protože naše životy jsou úplně normální, o druhého Shakespeara se pokoušíme, protože umřel už dávno, nevíte kdo jsme, bo to nevíme ani my (a jako nechápem, co to máte za potřebu se furt orientovat), feministky jsme, protože neumíme vařit a milujem, když nás Marťani rovnají do latě a Marťanům se chceme mstít, protože bez nich by byl náš život krásně nudný...

...aneb pokračujem, přitvrzujem, kdo chcete, tak to berte vážně, pro zbytek: VÁŽNOST JE K HOVNU A TADY JI NENAJDETE!!!

Song hřbitovní

...aneb všeci pro společnú vec...

PS.: Brečte do rytmu.

UŽ NÁS TO NEBAVÍ...

Jdem sepsat smlouvu s Oikoymenhem. O dalších veselých story s Marťanama se dočtete v knize. ČUS!