Už jen 48 hodin... a je konec všemu!!!

Nemáme čas. Slunko svítí, Evča maká, Alex se učí. A kapitolám chybí poslední revize. A k té se jen tak nedostanem. Evča jede do Trenčína, Alex do Dejvic. Kdo jede šukat? A co má přednost??? V pondělí budou mít přednost kapitoly a jejich umístění zde. A zazvoní zvonec. A psaní o šukání bude navždy konec. Cinkilink!

Když Šafr může za košťata..

Někdo je na Bobry, někdo je na kuny, někdo je na sysly a někdo na sumo-košťata. A na sumo-košťata je evidentně Reflex. Protože jako sumo-košťata v něm vypadáme My. MY! Ve skutečnosti takoví krásní NadBobři bez giga ramen a turbo kruhů pod očima a bez pochcané slámy na hlavě a promodralé kůže v ksichtě. To jsme praví My!

Ale abyste si nemysleli, za to nemůže ten fotograf s tím velkým foťákem! Za to totiž může pan Šafr! Přišel k nám a řekl: "Tvařte se jako masožravé mrchy, co jim je pětatřicet a vracejí se ze spermobanky!" a odešel. Jsme s Bobrem málem chcíply a z toho jsme asi tak modrý! Jsme vykulily oči, kukly na sebe jak masožravé mrchy, zjistily, že koukáme jak dementi a začly se v rámci udržení spermo-výrazu dusit. No a ta hruď je z toho jak jsme se křečovitě dusily taky. A ty kruhy taky. No a ty vlasy zežloutly určitě tím stresem taky.

No a ten výsledek jsou jako jejich miláčci. Jako My! Jako miláčci Reflexu! To tam totiž pod nás napsali! To by se jeden z toho lidského vkusu posral.

.

P.S.: Jo, a píšem jako divé, tak do tří dnů budou další kapitoly.

P.S.2: Neplníme lhůty, tak počítejte do tří dnů, plus mínus týden.

P.S.3: Pan Šafr je taky náš Miláček! I když se taky tváří divně.

.