http://www.facebook.com/search/post_form_id=e51a622a7d357835ddedf6227eb9553f&q=expanze+na+mars&init=quick&sid=0.5599070080108448#!/group.php?gid=345947103111&v=wall&ref=search
pondělí 6. září 2010
EXPANZE V KNÍŽCE !!!
Kdybychom nebyly k dostání ve Vaěem okolí, objednat si nás můžete na této adrese:
http://www.xyz-knihy.cz/expanze-na-mars.html
Za přízeň děkujeme!!! Bobři.
V naší knize najdete ...
... spoustu předsevzetí, která se samosebou nikdy nekonala... „Končím s pubertálním životem,“ rozhodla jsem sama pro sebe. Končím s konzumací nezměrného množství alkoholu. Končím s konzumací nezměrného množství čehokoli jiného (od nikotinu po Nutellu). Končím s nezměrným množstvím času neužitečně stráveným zalomená v záchodové míse. A jednou provždy končím s psychopatickými Marťany na jednu noc (i s těmi na noci tři až pět). Od teď budu dospělá a střízlivá. A najdu si skutečný, hluboký a vážný, hlavně však úplně normální partnerský vztah. Můj úplně normální přítel mi bude nosit květiny, budeme se objímat v kině, procházet se po parcích a milovat se na pračce. Svého ideálně normovaného Marťana jsem objevila již tři týdny po přijetí svých předsevzetí při noční jízdě autobusem, přemísťujícím mne a další tři chůze schopné kamarádky z kolejní pre-party na diskotéku v centru města. Jednou rukou zavěšená za madlo, v druhé ruce zodpovědně svírající láhev se zbytkem broskvové vodky, spatřila jsem ho s ležérním úšklebkem ve tváři ležérně se rozvalujícího na sedačce pode mnou a zamilovala si ho hned poté, co jsem mu ležérně ťukla flaškou o čelo a on mi ležérně dal na výběr, ať si dám pohov, nebo ať mu dám napít. Dala jsem mu napít a ...
... poměrně velké procento imbecilních Marťanů... Tečkou večera bylo, když Marťan mezi vyjetým poskakováním postřehl, že z důvodu viklajícího se podpatku poněkud pokulhávám. Já nešťastnice mu jeho předpoklad potvrdila. Marťan popadl mou nohu a urval mi podpatek! Opařeně jsem zírala, a než jsem nabrala dech, urval mi ten akční debil podpatek i druhý, abych nekulhala. Urvané podpatky mi dal do ruky a nevzrušeně hopsal dál. Já, stále nemohouc popadnout dech, jsem stála uprostřed parku ve svých jediných značkových botách, ve kterých místo podpatků zely obrovské díry, a s urvanými podpatky v rukách usilovně mrkala očima v přesvědčení, že teď se musím probudit, bo tohle nemůže být realita! Marťana jsem ...
... dost sexuPak zas tma, pak obrys líbajícího se páru, v němž rozeznávám „en ká“ s Bratrem č. 1, pak zjištění, že teda nezbude než použít Bratra č. 2. a z toho plynoucí mírná nasranost. Pak večeře někde. A pak ostrá paměťová stopa, zřejmě trauma – vyskytuju se v poloze na čtyřech, kozy mi visí ven z výstřihu, sukýnku mám přehozenou přes lopatky, Bratr č. 2 mě mrdá zezadu, já upřeně sleduju náhrobní kámen. Zlatě vyrytý nápis Josef Svoboda budu před sebou vidět zřejmě do smrti. Pak zas tma. Pak rodinný dům a v něm „en ká“ a Bratr č. 1. Přání dobré noci. Souložení někde u fontánky. Ráno zjišťuju, že fontánka je spíš akvárko. „En ká“ zděšeně na WC vypráví, jak ...
.JPG)
... no a trochu citu
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)